Komteska

Odkazy

Komteska

Zábava

Korálky

Krása zimy

Zdravá výživa

Jídelníček

Léto

Rose

Ivana

~ Ivany velikonoční stránky, recepty a jiné...

Beruška8

Statistika

Je tu právě

online:

Novinky

Velikonoční zvyky

Velikonoční zvyky

PROČ JE STŘEDA ŠKAREDÁ

Toto označení prý pochází z toho, že se Jidáš na Ježíše škaredil. Podle lidové tradice se proto v tento den nesmí nikdo mračit, jinak by se škaredil ve všechny středy v roce. Někde se také středě říkalo Sazometní nebo Smetná, protože se toho dne vymetaly komíny.

KDE VZAL BARVU ČTVRTEK

Zelený čtvrtek se obvykle vysvětluje na základně zelených bylin, které vyly součástí Poslední večeře nebo také podle barvy probouzející se přírody, jelikož se Velikonoce slaví v době, kdy se všechno zelená. Chcete-li podle tradice udělat v tento den něco pro své zdraví, snězte něco zeleného - špenát, kopřivy, popenec, řeřichu, zelené saláty.

CO SE NEMĚLO NA VELKÝ PÁTEK

Je to den hlubokého smutku na památku ukřižování Ježíše Krista. Tento den lidé ráno vstávali před východem sluce a omyli se vodu z potoka. Dodržovali přísný půst a nepůjčovali nic ze své domácnosti, protože by tyto věci mohly být očarovány. Nesmělo se hýbat se zemí, proto se nepracovalo na poli ani v sadu, nesmělo se také prát prádlo, protože by ho prý pradleny namáčeli do Kristovi krve.

CO SE DĚLALO NA BÍLOU SOBOTU

Tento den se uklízelo a bílilo, připravovalo se a chystalo vše na slavné Vzkříšením na boží hod velikonoční. Vařily se obřadní a sváteční pokrmy, pekly se mazance a velikonoční beránci, pletly se pomlázky z vrbového proutí, vázali se březové metličky a zdobila se vajíčka. V mnoha vsích bylo zvykem, že se doma uhasila všechna ohniště před kostelem vložila hospodyně na hraničku vlastní polínko, a když kněz oheň posvětil, vzala žhavá oharek domů a žehnala jím oheň nový. Skončením bílé soboty se zvršil také dlouhotrvající půst.

JAK SE SLAVIL BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ

K této neděli patří tradiční velikonoční pokrmy - beránek, mazanec, ale také vejce, chleba a víno, které se dříve světily ráno při mši. Kromě symbolického významu měl tento zvyk i praktický podtext - po období dlouhého předvelikonočního půstu by mohl náhlý přechod k tučné stravě přivodit zdravotní obtíže. Proto se světili pokrmy, které měly tělo na návrat k běžné stravě pozvolna připravovat, a kousek z takto posvěceného jídla dostala v tento den každá návštěva, která vešla do domu.

PROČ BYL PONDĚLEK MRSKANÝ

Na velikonoční pondělí chodili dříve dům od domu mládenci za děvčaty a šlehali je pomlázkami spletenými z vrbového proutí, aby byly po celý rok zdravé, veselé a pilné. Mnohde bylo zvykem, že v úterý na oplátku děvčata polévala chlapce vodou, aby byli svěží. Dnes už chodí s pomlázkami většinou jen děti, které za vinšování dostávají nejen malovaná vajíčka, ale i sladkosti.

 
ZaWeB ZaWeB

Můžeš zanechat nějaký vzkaz,pochvalu nebo dotaz,díky.

Free cursors for MySpace at www.totallyfreecursors.com!